V okolí penzionu je spousta zajímavých míst, která rozhodně stojí za shlédnutí.

Malý Chlum

Dřevěná rozhledna, vkusně doplněna stylovými lavičkami a držáky na kola. Žertem se o ní říká, že je to největší posed v republice, ale to nic nemění na faktu, že výhled je tu skutečně nádherný a to kruhový, ničím nerušený...

Velký Chlum

pískovcová dominanta se sochami samouka Stanislava Rolínka

Lysický zámek se zámeckou zahradou

Turisticky velmi atraktivní a navštěvovaný objekt. V interiérech se nachází sbírka českého skla, porcelánu, soubory orientálních uměleckých předmětů, cenná sbírka zbraní, obrazů, nábytku a knihovna rakouské spisovatelky Marie Ebner Eschenbach (8 tisíc svazků). Na zámku probíhá po celý rok řada akcí, koncerty, šermířské turnaje, výstavy, divadelní představení, kostýmové prohlídky a výstavy květin.

Kunštátský zámek s parkem

Národní kulturní památka. Patří mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Pod jižními zdmi zámku se nachází psí hřbitov z konce 19. století, jeden z mála u nás dochovaných.

Kunštát

Každý 3. víkend v měsíci září zde probíhá "hrnčířský jarmark", s bohatým doprovodným programem.

Hluboké u Kunštátu

Lyžařský vlek 600 m n.m., délka sjezdovky 350 m, 2 vleky, večerní lyžování.

Olešnice na Moravě

Lyžařský vlek, umělé zasněžování svahu, bufet, kontakt: 731 333 910, e-mail: info@ski-areal.cz.

Rudka

Jeskyně blanických rytířů

Rájec na Svitavou

Státní zámek. Klasicistní zámek francouzského typu vznikl v letech 1763 - 1769 s největší pravděpodobností podle plánu vídeňského architekta I.A. Canevala. Současně se zámkem byla v roce 1767 založena zdejší zahrada, která v první čtvrtině 19. století získala volnou přírodně krajinářskou dispozici. Architektonicky vysoce hodnotný komplex rájeckého zámku ve stylu Ludvíka XVI. zaujme především přepychově vybavenými interiéry knížecí rodiny Salmů. Z bohatých sbírek pak vyniká rozsáhlá kolekce orientálního porcelánu a proslulá zámecká obrazárna, obsahující díla předních evropských malířů baroka a romantismu.

Boskovice - WESTERNOVÉ MĚSTEČKO

Vstup do areálu a na country bály je zdarma. Celodenní vstupenka stojí pro dospělého 350 korun, pro děti 150 korun. Na jednotlivá představení se vstupné pro dospělé pohybuje od 50 do 160 korun, pro děti polovic. I ten, kdo nenavštíví žádné představení, se však v městečku rozhodně nenudí. Je zde řada atrakcí, dá se posedět v taverně či si nakoupit v některém obchůdku.
Kontakt:
tel.: 603 258 536, 603 873 268
rezervace vstupenek na tel. 737 000 000, e-mail: wildwest@wildwest.cz
veškeré informace na www.wildwest.cz

Moravský kras

patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž 4 jsou přístupné veřejnosti. Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha. Kateřinská jeskyně je známá unikátními hůlkovými stalagmity. Jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou. Sloupsko - šošůvské jeskyně s mohutnými chodbami a podzemními propastmi.
Kontakt
- tel.: 516 413 575, 516 410 024, e-mail: info@caves.cz

Pověst propasti Macochy

Ve vesnici Vílémovice žil mladý sedlák Hálek. Jednoho dne jeho žena začala postonávat, chřadla, až jednoho dne zavřela oči navždy a nechala po sobě malého chlapce, sirotka.
Za nějaký čas se sedlák znovu oženil, hospodářství vzkvétalo a sedlák se začal opět usmívat. A než se sešel rok s rokem, nové hospodyni se narodil chlapeček. To bylo radosti! Zato na Martina, na toho sirotka, přišly zlé časy. Ať dělal co dělal, nic nebylo maceše po chuti pořád jen hubovala. Inu proto na něj zanevřela, že právě on dostane celé hospodářství, a její vlastní dítě nic.
Sedlák si brzy všiml, že Martin se má u nové mámy zle. Tajně mu přilepšoval, ale nahlas si netroufal před ženou nic povědět, myslil si: Nač dělat v chalupě rozbroje? Žena je pracovitá, pořádná, však se to nějak samo srovná.
Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma zůstala panímáma sama s Martinem. Řekla mu: "Víš co? V lese je plno jahod, vezmeme si hrnky a nasbíráme si jich." Chodili po lese, na stráni našli v trávě plno voňavých jahod, keře byly obsypané malinami a brzy měli vrchovaté džbánky. Až najednou se dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Černala se tu propast, temná, studená a hlubokánská, až se tajil dech a v té propasti se zelenalo jezero a o tom si lidé vykládali, že nemá dno. Selka i chlapec se zarazili a chtěli rychle odejít odtud pryč, tu si macecha všimla, že na srázu propasti roste jahodí a v něm se červenají jahody, pěkné a veliké, až se smály. Bleskla jí hlavou hrozná myšlenka. Rozhlédla se, jestli jsou v lese sami, a řekla Martinovi na oko laskavě: "Podívej se na ty pěkné jahody! Natrhej je, byla by to věčná škoda, nechat je být." Martin se bál, ale odepřít maceše, to si taky netroufal. Naklonil se nad okraj propasti a tu do něho selka strčila, až zavrávoral, pustil hrnek a padal do hlubiny.
Macecha se otočila a prchala od propasti, ještě pořád slyšela, jak Martin vykřikl. Bloudila po lese, jako by ji někdo štval, a stále jasněji si uvědomovala, co provedla. Copak by jí to mohl někdo odpustit? Mohla by ještě spokojeně žít? Jako by ji nohy samy donesly znovu k propasti, zakryla si oči a skočila dolů.
Sedlák se vrátil z města, vypřáhl koně a vůz dal do kolny. Přijde do jizby, ale v chalupě prázdno, pec studená, chlapec i žena někde pryč. Už zvonilo klekáni a oni pořád nikde a navíc se začalo mračit, chystalo se k bouřce. Šel se tedy optat k sousedům kam šli: "Vzali si hrnky a šli do lesa na jahody," dověděl se. Padla na něho divná úzkost.
Už neměl doma stání, nečekal, sebral se a rovnou do lesa. Chodil křížem krážem, volal a poslouchal, všecko nadarmo. V tom se spustila, divoká bouřka, vítr ohýbal stromy a hrom bil, jako by se nebe hroutilo. Poslouchal a zdálo se mu, jako by v tom rachocení slyšel slabý pláč. A přímo od propasti! Sebral všecku odvahu, lehl si nad sráz, naklonil se nad hlubinu a polekal se! Mnoho metrů pod ním visel na větvích borovice jeho Martin. "Drž se, jen ještě chvilku se drž, doběhnu pro lano, vytáhneme tě!".
Běžel zpátky do vesnice, svolal sousedy, pobrali provazy a žebříky a spěchali cestou necestou k propasti. Přišli ještě včas. Vytáhli Martina nahoru. Byl promoklý a odřený, místo řeči jen plakal. "Kde je máma?" ptal se sedlák.
Teď se teprve dověděli, jak Martin padl do propasti a jak zázračně se zachránil. A macecha? Na srázu propasti, na jednom křoví, co rostlo z jeho úbočí, našli šátek. Už si domysleli, co se stalo.
Od těch dob se propasti říká Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná macecha ...

zpět na sport-relax >>>